Dne 16. 2. 2010 vydala ČTK zprávu, z níž se dozvídáme, že ministryně zdravotnictví Dana Jurásková vypsala veřejnou zakázku na tvorbu standardů odborné zdravotní péče za 125 milionů korun! Tvorbu národní sady standardů ministerstvo zveřejnilo 11. ledna 2009 na stránkách Informačního systému o veřejných zakázkách. Lhůta pro dokončení je 43 měsíců.

V roce 2008 se do přípravy standardu diagnostiky a léčby syndromu chronické únavy (CFS) zapojili i Zdravotně postižení ME/CFS-ČR, kteří předložili svůj Návrh standardu Ministerstvu zdravotnictví (MZ). O neuvěřitelně liknavém přístupu k návrhu i náhlých změnách postoje k němu ze strany ministerstva vás průběžně informujeme (viz související články níže).  Až doposud není schopno ministerstvo, i přes naše četné žádosti o informace, odůvodnit, proč náš návrh de facto odmítá. Na základě výše uvedených informací ČTK se situace, jak se zdá, konečně vyjasňuje. Lze se domnívat, že zde běží o nemalé finanční částky. Ptáme se, komu by připadla finanční odměna za zpracování Standardu diagnostiky a léčby syndromu chronické únavy, pokud by byl schválen návrh Zdravotně postižených ME/CFS-ČR? Již předem je známo, kdo má standardy tvořit, tj. ministerstvo se zdravotními pojišťovnami a odbornými lékařskými společnostmi. Dokonce nebyla ke „koláči“, který se má dělit, přizvána ani ČLK, natož aby byl zájem o účast sdružení pacientů.

Kolik stojí tvorba standardů

(...) Stěžejním úkolem by měl být vývoj standardů odborné zdravotní péče ve 3 uchazečem vybraných odbornostech z následujících 10 odborností, identifikovaných zadavatelem jako nejvhodnějších. Jedná se o dermatovenerologii, gynekologii a porodnictví, chirurgii, kardiologii, neurologii, oftalmologii, ortopedii, otorinolaryngologii, psychiatrii a rehabilitační a fyzikální medicínu.

V každé ze 3 vybraných odborností se má jednat celkem o 20 standardů z oblastí péče, počínaje prevencí přes např. léčbu, rehabilitaci, lékárenství, akutní lůžkovou intenzivní péči, péči praktických lékařů, péči ambulantních specialistů až po jednodenní nechirurgickou péči, maximálně tedy celkem 60 standardů z 200 možných (10 odborností krát 20 oblastí péče).

Standardy bude vybraný uchazeč tvořit prostřednictvím odborných týmů v počtu 5–8 lidí tak, aby byla respektována mezioborovost, rozsah problematiky atd. Nad odbornými týmy bude pracovat expertní tým v počtu 9 lidí, vyjadřující se k průběhu realizace. Seznam specialistů, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, předloží uchazeč již v nabídce.

Zpracované standardy budou následně posouzeny a zhodnoceny příslušnou odbornou lékařskou společností působící v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP), příp. jinou odbornou lékařskou společností za předpokladu, že pro danou odbornost nepůsobí v rámci ČLS JEP příslušná odborná společnost. Plnění zakázky bude završeno tím, že vybraný uchazeč ve spolupráci se zadavatelem založí nestátní neziskovou organizaci s názvem „Agentura pro řízení kvality a nákladovosti zdravotní péče“.

Zdroj: ZDN č. 6/2010

2. aktualizace tohoto článku

Zpráva ze dne 30. 3. 2010: Ministerstvo zrušilo tendr na standardy zdravotní péče

(...)

Ministerstvo podle svého mluvčího Vlastimila Sršně očekávalo větší zájem, třeba zdravotních pojišťoven, odborných společností a Národního referenčního centra. Úřad se zabývá tím, jak podnítit více subjektů. „Zároveň zvážíme opětovné vypsání výzvy,“ sdělil serveru mluvčí.

Standardy měly podle dřívějších informací zahrnout klinicky doporučené postupy, ekonomickou složku i část pro pacienty, aby dostali jasnou informaci, jak budou léčeni a především na co mají nárok. Standardy měly umožnit sledovat a hodnotit kvalitu péče podle objektivních kritérií.

Co za zrušením veřejné zakázky stojí ve skutečnosti, jestli např. neobhajitelnost předraženého projektu, o tom můžeme pouze spekulovat. Kvalitní standardy by měly vznikat pro svůj odborně-ekonomický účel a bez spekulací, že jde v této zakázce hlavně o možnost "rozfofrovat" další miliony daňových poplatníků.